Vymáhání pohledávek

Způsoby provedení exekuce

Soudní exekutor provádí exekuci způsoby uvedenými v exekučním řádu, přičemž způsob provedení exekuce určí soudní exekutor (exekuci je možné provádět více způsoby a to postupně nebo najednou). Výčet způsobů provedení exekuce je uveden v § 59 zák. č. 120/2001 Sb. (exekuční řád). Dle typu pohledávky rozlišujeme následující způsoby provedení exekuce:

  1. peněžitou pohledávku lze uspokojit
    • srážkami ze mzdy a jiných příjmů povinného nebo manžela povinného
    • přikázáním pohledávky povinného nebo manžela povinného
    • prodejem movitých věcí a nemovitostí
    • postižením podniku
    • zřízením exekutorského zástavního práva na nemovitostech
    • správou nemovitosti
    • pozastavením řidičského oprávnění
  2. nepeněžitou pohledávku lze uspokojit
    • vyklizením
    • odebráním věci
    • rozdělením společné věci
    • provedením prací a výkonů
  3. zajištěnou pohledávku lze uspokojit
    • prodejem zastavených movitých věcí
    • prodejem zastavených nemovitostí

Exekuční tituly

Exekuční řízení se zahajuje na návrh oprávněného. Předpokladem úspěšného nařízení exekuce je doložení originálu nebo úředně ověřené kopie exekučního titulu opatřeného potvrzením o vykonatelnosti, kterým oprávněný prokazuje právní nárok, který má vůči povinnému a který má být v rámci exekučního řízení uspokojen, jelikož povinnost jím stanovená nebyla povinným splněna dobrovolně. Exekučním titulem je dle § 40 exekučního řádu:

  • vykonatelné rozhodnutí soudu nebo exekutora, pokud přiznává právo, zavazuje k povinnosti nebo postihuje majetek,
  • vykonatelné rozhodnutí soudu a jiného orgánu činného v trestním řízení, pokud přiznává právo nebo postihuje majetek,
  • vykonatelný rozhodčí nález,
  • notářský zápis se svolením k vykonatelnosti sepsaný podle zvláštního právního předpisu (§ 71a – 71c zákona č. 358/1992 Sb., notářský řád) nebo exekutorský zápis podle § 78 písm. a) exekučního řádu,
  • vykonatelné rozhodnutí orgánu veřejné správy včetně platebních výměrů, výkazů, nedoplatků ve věcech daní a poplatků a jiných rozhodnutí, jakož i vykonatelný smír,
  • vykonatelné rozhodnutí a výkaz nedoplatku ve věcech nemocenského pojištění a sociálního zabezpečení,
  • jiná vykonatelná rozhodnutí a schválené smíry a listiny, jejichž výkon připouští zákon.

Postup při provádění exekuce

  • Exekuční návrh – exekuční řízení je zahájeno dnem, kdy exekuční návrh oprávněného došel soudnímu exekutorovi. Od tohoto okamžiku není možné, aby bylo pro stejný nárok zahájeno nebo probíhalo jiné exekuční řízení (překážka litispendence). Náležitosti exekučního návrhu jsou stanoveny v § 38 exekučního řádu. Návrh Vám může v rámci další činnosti zpracovat i soudní exekutor.
  • Nařízení exekuce - obsahuje-li exekuční návrh všechny předmětné náležitosti, soudní exekutor jej zašle spolu s žádostí o pověření a nařízení exekuce příslušnému exekučnímu soudu. Poté, co soudní exekutro dané pověření obdrží může začít s prováděním exekuce.
  • Generální inhibitorium – vzniká povinnému doručením vyrozumění o zahájení exekuce (u exekučních návrhů podaných do 31.12.2012 –  usnesení o nařízení exekuce). Jedná se o zákaz nakládat s majetkem včetně nemovitostí a majetku patřícího do společného jmění manželů, vyjma běžné obchodní a provozní činnosti, uspokojování základních životních potřeb svých a osob, ke kterým má povinný vyživovací povinnost, a udržování správy majetku. Právní úkon, kterým by povinný porušil tuto povinnost, je neplatný.
  • Provádění exekuce – soudní exekutor po obdržení pověření započne s prováděním exekuce. V rámci provádění činí i bez návrhu úkony směřující k jejímu provedení, přičemž postupuje rychle a účelně až do úplného vymožení pohledávky. Je na rozhodnutí soudního exekutora, jakým způsobem bude exekuce provedena (viz způsoby provedení exekuce výše). Hlavním nástrojem soudního exekutora při provádění exekuce je exekuční příkaz, kterým se rozumí příkaz k provedení exekuce některým ze způsobů uvedených v exekučním řádu. Při provádění exekuce může soudní exekutor žádat o součinnost třetí subjekty, které mají povinnost soudnímu exekutorovi sdělit údaje, které mohou napomoci k rychlému a účelnému uspokojení vymáhané pohledávky.
  • Ukončení exekuce – úplným vymožením pohledávky dochází k ukončení exekučního řízení a pověření soudního exekutora zaniká. O této skutečnosti soudní exekutor vyrozumí všechny orgány a osoby, které ve svých evidencích vedou poznámky o probíhající exekuci anebo kterým byla v exekuci uložena nějaká povinnost. Na žádost zašle soudní exekutor toto oznámení rovněž účastníkům řízení.

Náklady exekuce

V rámci exekučního řízení je rovněž zapotřebí uhradit náhrady vzniklé v souvislosti s jeho vedením, a to včetně DPH ve výši 21 %. Tyto náklady sestávají z odměny soudního exekutora a účelně vynaložených hotových výdajů. Povinnost uhradit náklady exekuce je připsána povinnému. Oprávněný má právo na náhradu nákladů účelně vynaložených k vymáhaní nároku, přičemž tyto hradí oprávněnému povinný.

V případě neúspěšné exekuce (zastavení exekuce) hradí náklady exekuce a náklady ostatních účastníků ten, který zastavení zavinil. V případě zastavení exekuce pro nemajetnost povinného hradí paušálně určené či účelně vynaložené výdaje exekutorovi oprávněný (pro tento případ lze předem smluvně sjednat výši účelně vynaložených výdajů).

Odměna soudního exekutora

Za exekuční činnost náleží soudnímu exekutorovi odměna podle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti ČR č. 330/2001 Sb. (exekuční tarif). Nad rámec této může být smlouvou o vedení exekuce exekutorem a oprávněným sjednána smluvní odměna za vedení exekuce. Smluvní odměna není nákladem exekuce.

Peněžitá pohledávka

Pro účely vypočtení odměny je důležité stanovit tzv. „základ“, kterým je výše exekutorem vymoženého plnění. Odměna za exekuci ukládající zaplacení peněžité částky pak činí:

– do 3.000.000 Kč základu 15 %
– z přebývající částky až do 40.000.000 Kč základu 10 %
– z přebývající částky až do 50.000.000 Kč základu 5 %
– z přebývající částky až do 250.000.000 Kč základu 1 %

Částka nad 250.000.000 Kč se do základu nezapočítává. Odměna však musí činit nejméně 3.000 Kč.

Nepeněžitá pohledávka

V případě nepeněžité pohledávky je odměna určena v závislosti na jejím typu následovně:

  • Odměna exekutora činí 10.000 Kč za každou vyklizenou nemovitost, stavbu, byt nebo místnost.
  • Odměna exekutora za exekuci odebráním věci činí za každou odebranou věc nebo soubor věcí 15 % z jejich hodnoty, nejméně však 2.000 Kč.
  • Výše odměny exekutora za exekuci rozdělením společné věci v případě, kdy společná věc má být prodána a její výtěžek rozdělen mezi spoluvlastníky, se vypočte podle § 6 exekučního tarifu. Základem pro určení výše odměny je výtěžek prodeje věci. Odměna exekutora za exekuci rozdělením společné věci v případě, kdy společná věc má být rozdělena jinak než prodejem, činí 6.000 Kč za každou rozdělovanou věc.
  • Odměna exekutora činí 6.000 Kč za každý vykonaný exekuční titul, který ukládá provedení prací a výkonů.

Náhrada hotových výdajů

Soudnímu exekutorovi náleží v souvislosti s exekučním řízení náhrada hotových výdajů tak, jak je uvedeno ve vyhlášce Ministerstva spravedlnosti ČR č. 330/2001 Sb. (exekuční tarif). Náhrada nákladů je stanovena paušální částkou ve výši 3.500 Kč. V případě, že účelně vynaložené výdaje převýší tuto paušální částku, náleží soudnímu exekutorovi náhrada za všechny účelně vynaložené výdaje v plné výši.

Newsletter

V případě zájmu o naše dražby Vám rádi zašleme pravidelné informace.

Formulář

Příprava exekučního návrhu online

Na této stránce se nachází interaktivní průvodce snadným zahájením exekuce.

Podat návrh

Certifikace dle ISO norem

ISO 9001 ISO 27001