Níže uvádíme aktuálně správný postup pro postižení daňového bonusu.
Poplatník daně z příjmů fyzických osob má dle ust. § 35c zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti. Je-li nárok poplatníka na daňové zvýhodnění vyšší než jeho daňová povinnost, je vzniklý rozdíl daňovým bonusem.
Daňový bonus nelze dle rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci č.j. 3 VSOL 852/2011 ze dne 11.5.2012 započítávat do čisté mzdy povinného pro účely srážek ze mzdy povinného. Avšak s ohledem na rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 18.3.2013 č.j. 1 VSPH 241/2013 jej lze postihnout jako jinou peněžitou pohledávku ve smyslu ust. § 312 a násl. občanského soudního řádu ve spojení s ust. § 52 exekučního řádu.
Vzhledem ke skutečnosti, že na provedení exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky se nevztahují ustanovení o nezabavitelné částce, srazí se daňový bonus na základě exekučního příkazu k provedení exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky celý. Na exekuční příkaz přikázáním pohledávky se nevztahuje pořadí, které mají pohledávky při srážkách ze mzdy. Exekuce bude tedy provedena podle exekučního příkazu na daňový bonus, který zaměstnavatel obdrží nejdříve.
Daňový bonus je zapotřebí odlišit od přeplatku na dani z ročního zúčtování záloh, který je považován za jiný příjem povinného (viz rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci ze dne 30.4.2014 č.j. 1 VSOL 939/2013).